Podle § 159 odst. 1 občanského zákoníku je člen voleného orgánu povinen vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, tedy s péčí řádného hospodáře, přičemž porušení této povinnosti zakládá povinnost nahradit právnické osobě škodu, kterou jí tím způsobil. Skutečnost, že výbor nechal užívat společné prostory (byť zkolaudované jako bytové jednotky, avšak v režimu společných částí podle prohlášení vlastníka) bez nájemní smlouvy a bezúplatně, lze klasifikovat jako porušení povinnosti spravovat majetek s péčí řádného hospodáře, neboť takovým jednáním dochází k absenci majetkového přínosu, který by jinak při obvyklém nakládání s majetkem vznikl. Je však zásadní rozlišit, komu škoda vznikla, neboť podle § 1189 občanského zákoníku zahrnuje správa domu a pozemku vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádné zachování a udržování společných částí. Pokud výbor svým pochybením připravil spoluvlastníky o výnosy z pronájmu, vzniká v první řadě nárok na náhradu škody samotnému společenství vlastníků jako právnické osobě, nikoliv přímo jednotlivým vlastníkům do jejich majetku, neboť správa společných částí je svěřena právě této právnické osobě. Pro úspěšné vymáhání náhrady škody soudní cestou je nutné prokázat porušení právní povinnosti (absenci péče řádného hospodáře), vznik škody (ušlý zisk ve výši obvyklého nájemného) a příčinnou souvislost mezi nimi, přičemž žalobcem by v tomto případě mělo být primárně SVJ zastoupené novým vedením nebo v určitých případech revizorem, případně se mohou jednotliví vlastníci domáhat svého podílu na výnosech žalobou na plnění vůči SVJ, pokud by SVJ tyto prostředky od výboru získalo. V souvislosti s bezesmluvním užíváním prostor třetími osobami přichází v úvahu rovněž nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku vůči osobám, které prostory fakticky užívají, neboť tyto osoby se obohacují na úkor spoluvlastníků tím, že za užívání neplatí obvyklou úplatu.